Hned,  jak jsme v Dalatu vystoupili z autobusu,  začalo poprchávat a než jsme dorazili k hotelu, už obstojně lilo. Taky teplota šla za tu chvilku rapidně dolů a my, zvyklí na 35°C teplíčka, klepeme kosu i na pokoji. Nechtělo se nám do toho deště ani trošku, ale hlad nás vyhnal. Dali jsme si v jídelně Vinh Loi skvělé Pho Bo a smaženou rýži se zeleninovým salátem a sledovali provoz kolem nás. Místňoši byli všichni zabalení do zimních šál a bund a děti měly i zimní čepice a rukavice. Tak nevím, my, co máme s sebou jedny dlouhý kalhoty, jednu mikinu a šusťákovku, možná budeme muset vyrazit na nákupy…:-) Co jsme tak pokukovali za těch pár hodin, shodli jsme se, že tu jsou tu úplně jiné typy lidí, než dole u moře. Ve zdejší provincii žije hodně etnických menšin a ta různorodost ve tvářích je hodně patrná.

V okolí Dalatu je hafo foliáků, kde se pěstují květiny, ovoce a zelenina (jahody, rybíz, broskve, saláty, rajčata, okurky, hrášek, a tak dále a tak dále.) . Ve zdejší provincii se také pěstuje káva, údajně jedna z nejlepších arabic na světě. Zítřejší počasí snad bude přátelštější, a tak plánujeme motovýlet do okolí. Naplánovali jsme si toho docela dost,teď u sklenky dalatského vína… 🙂 A nakonec , jak jinak, než o jídle… Cestou z centra do hotelu máme po cestě velikou pekárnu Lien Hoa s obrovským množstvím druhů sladkého i slaného pečiva. Neodolali jsme a zakoupili dva zákusečky…Takže zejtra tam jdem znova, protože byly stráááášně dobrý!