Čas nezastavíš….Pobyt v deltě Mekongu, a tímpádem i naše cesta se blíží ke konci. Zítra ráno odlétáme zpátky na sever, do Hanoje. Dnes jsme neměli naplánováno nic, snad jen návštěvu muzea a obhlídnout severovýchodní část města. Natěšení jsme dorazili k branám muzea Can Tho. Průvodce sliboval oživlé místní dějiny, ale tady bylo mrtvo. Ehm…protože jsme zapomněli, že v pondělí a v pátek mají muzea zavřeno…Zamířili jsme teda na ústřední trh s tím, že by to konečně mohlo vyjít, spatřit na trhu psa (rozuměj – psí maso). Potkali jsme několik psů, 3 lautr stejní na nás ňafali u jednoho domu a jedno roztomiloučké štěňátko, co ho paní měla na klíně a drbala mu bříško, ale jinak ani ň. Ale některý fotky z trhu jsou i tak dost zajímavý:

Cestou jsme taky narazili na moc pěknou kavárničku. V menu měli jakousi kávu Culi. To neznáme, tak jsme to objednali rovnou dvakrát, a k tomu jogurtový nápoj s aloe vera. Culi kafe bylo velmi dobré a teď už i víme, cože jsme to vlastně pili.  Normální kávové zrno má totiž 2 „srdíčka“. Culi má ale jen jedno, takže chuť je koncetrovanější a silnější. Tahle káva se i ručně třídí, takže je to fakt výběrovka. Zkusíme se popídit i u nás, ale šálek culi kávy asi na 32 kaček, jako tady, nevyjde…

Odpoledne jsme, skoro už tradičně, proflákali na pokoji. Na naši omluvu je třeba říci, že teploty tady se dost podobají těm momentálním v Čechách, a po měsíci je to už docela nápor na tělo i psychiku, takže teď je nám už jasný, že odpolední siesta je tady v tom celoročním horku spíš nutnost, než nějaká zhýralost. Tady na jihu to mají dobře zařízené – často jsou v restauracích k vidění nejen obligátní plastové židličky, ale i hamaky, takže si po jídle, či ke kávě, člověk může udělat pohodlíčko a houpat se dle libosti. Později odpoledne a večer se vždycky zatáhne obloha a pofukuje příjemný větřík, takže je už snestitelnějc. Dneska  jsme vyrazili ve slavnostní náladě na večeři a objednali si beef steak jeden s bramborama a jeden s rejží a k tomu (jako vždy ostatně) dvě piva a už se těšili na flákotu. Jaké bylo ale naše překvapení, když jeden z nás dostal prostě hovězí polívku s nudlema a standartni kupou zelenýho chřástí a druhý steak s volským okem, čtyřma hranolkama a bagetou…

A protože Kamil dnes slaví narozky, dali jsme další pivo a další dvě po cestě domů, takže si asi dovedete představit, jak potom člověka matou ty krucinál zaparkovaný motorky na chodníku…