Ráno hned po snídani jsme sbalili mapu a průvodce a vyrazili vstříc novým zážitkům po Starém městě Hoi An. Ovšem nejdřív je třeba zakoupiti vstupné za 120 000 D/os. Každá vstupenka obsahuje 5 možností vstupů do různých míst podle vašeho výběru (muzea, chrámy, shromažďovací sině, staré domy) a někam je vstup volný Je tu k vidění spousta chrámů, nás asi nejvíc zaujala čínská shromažďovací síň Phu Kien. Je nádherně zdobená, upravená a rozlehlá. Shromažďovací síně sloužily k setkávání kupeckých rodin z různých provincií Číny, jelikož kupci sem připlouvali na jaře se zbožím a odjet bylo možné zase až v létě, často se tu usídlovali natrvalo. Nádherný byl i dům rodiny Tan Ký, tady si nás posadili do křesílek vykládaných perletí, nalili do kalíšků zelený čaj a dostali jsme výklad v angličtině. Jsou tu třeba 150 let staré dřevěné desky, na kterých jsou vytvořené čínské znaky z malých perleťových ptáčků, důmyslné návoří uprostřed domu a zajímavě vytvořený dřevěný strop. Na oběd jsme zaskočili do místní jídelny na cóm (rýži) s plněnou olihní, tofu s masem, zeleninou a k tomu pivo a ledový zelený čaj, který je možné si přímo u stolu dolévat z konvice. Tofu tady chutná úplně jinak, než u nás v Čechách. Je tady mnohem chutnější, dnes bylo ještě navíc plněné nějakou masovou směsí.

Večer se blížila bouřka, a tak jsme se v ulicích moc nezdržovali a po vynikající večeři v restauraci ( já bych o tom zdejším jídle psala pořád, ale abych s tím pořád neobtěžovala, tak to nechám na zítra…. 🙂 Nakonec z bouřky nic nebylo, ale pršelo docela vydatně.